libkovice

Bouraná obec Libkovice mě lákala svou zvláštní atmosférou, směsicí smutku a nostalgie. Bylo smutné sledovat, jak lidé opustili své domovy. Co si s sebou vzali a co ponechali na místě. Samostatnou sondou do duše českého člověka byly jejich dlaždičky. Z části otlučené při pokusu o odnesení si jich do nového domova, z části ponechané svému osudu. Při fotografování jsem si připadal tak trochu jako paparazzi, který vstupuje i do nejintimnějších částí lidských domovů. Z Libkovic vznikly dvě kolekce fotografií – interiéry domů a dlaždičky.